Charakteristika obhospodařovaného území

 

Krajské ředitelství Teplice státního podniku Lesy České republiky obhospodařuje 110 240 ha lesa na celkové katastrální výměře přesahující 553 tis. ha. Územní působnost je převážně v Ústeckém kraji. Částečně ale zasahuje i do krajů Karlovarského, Středočeského, Libereckého a Plzeňského. Zaujímá tak Krušné hory východně od Klínovce, Džbán, České středohoří, Polabí, Poohří, částečné Ralská pahorkatina a Rakovnická pahorkatina, Labské pískovce, Šluknovská pahorkatina a západní část Lužických hor. Organizačně řídí následující lesní správy: Žatec, Klášterec, Litvínov, Litoměřice, Děčín a Rumburk.

Na území krajského ředitelství Teplice se nachází 9 přírodních lesních oblastí. Z hlediska stanovištních podmínek převažují kyselé a živné edafické kategorie.

Dřevinou s největším zastoupením je smrk ztepilý (Picea abies) – 33,3 %, dále borovice lesní (Pinus sylvestris) 10 %, buk lesní (Fagus sylvatica) 9,3 %, bříza bradavičnatá (Betula pendula) 8,6 %, modřín evropský (Larix decidua) 7,7 %, dub letní (Quercus robur) 7,2 %, smrk pichlavý (Picea pungens) 4,4 % a další dřeviny se zastoupením menším 4 %.

Hospodaření v Krušných horách bylo ovlivněno imisemi v devadesátých letech minulého století, které nenávratně poškodily původní převážně smrkové porosty. Došlo k rozsáhlé degradaci lesních půd a odumření lesních porostů. Na těchto lokalitách se nedařilo znovu obnovit původní smrkové porosty, a proto byly zakládány porosty náhradních dřevin (v převažujícím složení smrk pichlavý a bříza bradavičnatá), které byly odolné vůči extrémním stanovištním podmínkám. Po odsíření elektráren došlo k výraznému zlepšení stanovištních podmínek a zahájila se tak postupná přeměna náhradních porostů za původní porosty Krušných hor. V této době je již téměř polovina těchto porostů přeměněna. Krušné hory se tak pomalu navrací do své původní podoby před poškození imisemi.